Vyživovací povinnost a často kladené otázky
Rodina, Společné jmění manželů, Výživné, Nezletilý
Vyživovací povinnost
Pojem výživné není v zákoně obecně definován, avšak často je charakterizován jako majetkový soubor věcí a jiných právních předmětů, ocenitelných penězi, který poskytuje jedna osoba druhé, aby uspokojovala její životní potřeby. Výživné nebo-li alimenty nejčastěji představuje peníze, kterými rodič povinně přispívá na potřeby svého dítěte, pokud není schopno se samo živit. Podle našeho nového občanského zákoníku platí, že mezi rodiči a dětmi je vzájemná vyživovací povinnost, která je však i mezi ostatními příbuznými a manžely. Nelze tedy chybně tvrdit, že výživné funguje pouze tak, že jej rodiče vyplácí dítěti, protože pojem výživného je mnohem širší. Podle českého právního řádu vyživovací povinnost vzniká mezi předky a potomky, jak je zakotveno v § 910 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Vzdálení příbuzní pak mají vyživovací povinnost, jen nemohou-li ji plnit příbuzní bližší. Výživné lze přiznat, pokud není oprávněný schopen se sám živit s tím, že nezletilé dítě, které není plně svéprávné, má právo na výživné, i když má vlastní majetek, ale zisk z jeho majetku spolu s příjmem z výdělečné činnosti nestačí k jeho výživě.Jak se určuje rozsah výživného?
Pro určení výše výživného jsou rozhodné především odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. V tomto případě se například zkoumá i zda se povinný bezdůvodně nevzdal výhodnějšího zaměstnání (výdělečné činnosti, majetkového prospěchu), aby snížil výši výživného, kterou má povinnost poskytovat oprávněnému. Pokud je povinných více osob, rozsah vyživovací povinnosti odpovídá poměru možností a schopností každé z nich.Vyživovací povinnost mezi manžely.
Nejen rodiče s dětmi, ale i manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost. Ta je zakotvena v ustanovení § 697 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a to tak, že (i) manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Tato vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů. Zde se projevuje zásada rovnosti mezi mužem a ženou v manželství, tzn. že oba mají stejné povinnosti i práva. A za (ii) pro vyživovací povinnost mezi manžely jinak platí obecná ustanovení o výživném, o kterých píšeme v předešlých článcích. Vyživovací povinnost mezi manžely dále trvá po celou dobu trvání manželství, bez ohledu na to, zda manželé spolu stále žijí ve společné domácnosti, či nikoliv.Vyživovací právo se nepromlčuje!
Podle § 613 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku se právo na výživné nepromlčuje, jelikož samotné neuplatnění práva na výživu po delší dobu nepůsobí odpadnutí důvodů, pro něž zákonodárce vyživovací povinnost mezi určitými kategoriemi osob zakotvil.Chcete zjistit více?
Pokud byste rádi zjistili něco více o vyživovací povinnosti nebo se rádi zeptali na jakékoliv jiné otázky, tak nám neváhejte napsat! Rádi Vámi položené dotazy vyřešíme.Podobné články
Jak na asistovanou reprodukci z právního hlediska?
Úvodem se článek zabývá samotnou definicí pojmu asistované reprodukce, a to dle příslušného právního předpisu. Posléze se věnuje nutným podmínkám, které je třeba splnit, aby byl samotný proces dle zákona vůbec umožněn. Povrchově se zaměřuje i na další detailnější okolnosti asistované reprodukce vycházející ze zákona 373/2011 Sb.
Adopce dětí homosexuálními páry a jejich právní ochrana
Adopce dětí u homosexuálních párů je možná, jejich právní ochrana však v komparaci s heterosexuálními páry není rovná. Homosexuálové jsou často nuceni český právní systém v tomto ohledu obcházet – v zájmu ochrany jejich rodiny a tato problematika se pak přesouvá do jakési šedé zóny práva.
Jak pořídit závěť?
Původ institutu je připisován německému právnímu prostředí, kde vznikl v 2. polovině 19. století. Současný institut předsmluvní odpovědnosti je projevem obecného principu poctivosti (§ 6 OZ). Samotná předsmluvní odpovědnost je zakotvena v ustanovení § 1728 až 1730 OZ, kde jsou vymezeny čtyři konkrétní skutkové podstaty tohoto institutu, a to: