Adopce dětí homosexuálními páry a jejich právní ochrana

Rodina, Manželství, Adopce a náhradní péče, Ostatní

Adopce dětí u homosexuálních párů je možná, jejich právní ochrana však v komparaci s heterosexuálními páry není rovná. Homosexuálové jsou často nuceni český právní systém v tomto ohledu obcházet – v zájmu ochrany jejich rodiny a tato problematika se pak přesouvá do jakési šedé zóny práva.

 

Jak to bylo s právy homosexuálů v České republice historicky? Do roku 1962 byl pohlavní styk mezi osobami stejného pohlaví trestný. Od roku 2006 vstupuje v platnost tzv. registrované partnerství, což byl nepochybně velký krok vpřed, co se týče práv stejnopohlavních párů. Tento institut zpřístupnil část manželských práv i partnerům.

 

Mezi registrovaným partnerstvím a manželstvím však existují poměrně velké rozdíly, které se projevují v oblasti majetkového práva či při samotném uzavírání sňatku – partnerům nevzniká společné jmění, vlastnictví nabývají buď každý zvlášť, nebo do podílového spoluvlastnictví, v případě zániku partnerství neexistuje žádná úprava vypořádání majetku, podobný problém vzniká i při dědickém řízení. Partnerům nevzniká nárok na vdovský či vdovecký důchod, nedochází k převodu nároků zesnulého partnera. Neexistuje právo bydlení, ani společné nájemní právo.

 

Rozdíly mezi partnery a manžely se také projevují ve vztahu k dětem a rodině. Podle zákona nevzniká žádný vztah k rodině partnera. V současné době neexistuje mnoho možností, aby registrovaní partneři společně oficiálně vychovávali dítě tak, aby byli podle práva oba rovnocennými rodiči.

 

Adopce dítěte jedním z partnerů byla umožněna v roce 2016, kdy Ústavní soud rozhodl o protiústavnosti § 13 zákona o registrovaném partnerství a zrušil jej, protože jednotlivci, který do registrovaného partnerství vstoupil, adopci zakazoval. Po roce 2016 došlo k posunu, kdy Ústavní soud uznal rodičovství pro oba založené na náhradním mateřství v zahraničí, rodičovská role dvou osob stejného pohlaví byla několikrát uznána dvěma mužům – nestává se tak ale ve všech případech.

 

Podle lednového verdiktu Ústavního soudu z roku 2021 nemůže česká justice nadále uznávat zahraniční rozhodnutí o osvojení dítěte stejnopohlavním registrovaným párem – toto rozhodnutí se konkrétně týkalo páru, ve kterém byl jeden Čech a druhý cizinec, v USA si osvojili děti s americkým občanstvím (americké občanství získává každý jedinec, který se narodil na území USA), tito partneři požádali v České republice o uznání rodičovství, ale soudy, včetně Ústavního, ho zamítly. Toto rozhodnutí staví páry, které jsou ve stejné situaci do velké právní nejistoty – ani jeden z nich není uznán jako rodič, problém by mohl vzniknout například v případě hledání lékařské pomoci, protože ani jeden z partnerů nemá nárok na informace o zdravotním stavu dítěte.

 

I přes výše uvedené můžeme konstatovat, že způsobu, jakými si stejnopohlavní páry mohou “pořídit” dítě je dnes vícero. V úvahu připadá již zmiňovaná adopce jedním z partnerů, kdežto u lesbických párů lze rovněž sehnat dárce spermatu a poté udělat umělé oplodnění, které je možné uskutečnit na specializovaných klinikách, nebo doma.

 

Některé páry jdou cestou sdíleného rodičovství, dva páry přes umělé oplodnění mohou počít potomky a vychovávat je spolu. Další možnost je odjezd do země, která osvojení uznává a následné navrácení do ČR, kde pár zažádá o přiznání rodičovství obou partnerů. Náš právní řád takový postup umožňuje, nicméně tento je doprovázen řadou komplikací, a tak nemusí být pro páry atraktivním řešením.

 

Pokud bude pouze jeden z partnerů zákonným zástupcem dítěte, tak se druhý dostává do pozice tzv. sociálního rodiče, který v soukromém životě naplňuje roli rodiče, oficiálně však nemá k dítěti právní vztah – nemá automaticky právo dítě vyzvedávat ve škole, jít s ním k lékaři, nebo získat informace o jeho zdravotním stavu.

 

Karolína Chlupáčková

Studentka PF UK

Podobné články

Rodina

Jak na asistovanou reprodukci z právního hlediska?

Úvodem se článek zabývá samotnou definicí pojmu asistované reprodukce, a to dle příslušného právního předpisu. Posléze se věnuje nutným podmínkám, které je třeba splnit, aby byl samotný proces dle zákona vůbec umožněn. Povrchově se zaměřuje i na další detailnější okolnosti asistované reprodukce vycházející ze zákona 373/2011 Sb.

Read More »
Dědické řízení

Jak pořídit závěť?

Původ institutu je připisován německému právnímu prostředí, kde vznikl v 2. polovině 19. století. Současný institut předsmluvní odpovědnosti je projevem obecného principu poctivosti (§ 6 OZ). Samotná předsmluvní odpovědnost je zakotvena v ustanovení § 1728 až 1730 OZ, kde jsou vymezeny čtyři konkrétní skutkové podstaty tohoto institutu, a to:

Read More »